Kde hledat své vnitřní zdroje?

23 tipů, jak dočerpat energii v zimním období, ale i kdykoliv jindy. Jak opečovat sama sebe i své vnitřní zdroje

Jsem venku na procházce. Vítr fičí a strhává kapky deště, že letí vodorovně se zemí. Pár kapek se mi zachytilo na brýlích, ostatní studí na obličeji. Brrr. To je nečas. Jak se to říká? Psa by nevyhnal? Já jsem se vyhnala ven sama. Potřebovala jsem utéct starostem, obavám a problémům, které mě začaly pohlcovat. Potřebovala jsem se dostat zpátky k sobě a načerpat energii, abych se mohla dál radovat ze života.

Určitě máš taky někdy pocit, že tě všechno kolem snad udolá. Nechce se ti nic dělat, jsi bez šťávy, nemáš chuť vůbec na nic. Tak to se stalo dneska mě. Už to vypadalo, že zalezu do postele, když se něco ve mně vzbouřilo, dalo mi do ruky bundu, čepici a šálu a už jsem byla venku. A teď se peru s větrem, který v mžiku odvál všechny starosti, je mi chladno, mhouřím oči před zvířeným prachem a listy, zima se mi zakusuje pod nehty a já si uvědomuji, že jsem. Tady a teď.

Možná tě zajímá, co mně a holkám v Buď svá pomáhá překonat pocity smutku, beznaděje a přehlcenosti. Co nám pomáhá najít v sobě zdroj energie, radosti, štěstí, lásky. Máme pro Tebe hned 23 tipů, jak na to. Jen tak. Pro inspiraci.

3 tipy od Šárky

Příroda, tanec, tvoření. Vypnout hlavu. Být v těle.

• Vypnout a vypadnout od všeho, co mi plní hlavu. Často to bývá to nejtěžší a zároveň to nejúčinnější. Krásně v tom pomáhá vyrazit ven. Do lesa. Na louku. Do parku. Je to jedno. Příroda má tu krásnou moc, že váže naši pozornost přirozeně a samovolně ji regeneruje. Do toho připojíme čerstvý vzduch, pohyb a všímavost. Můžu si všímat, jak mi jednotlivé myšlenky prolítnou hlavou a pomalu odplouvají. Stačí 20 min a je mi zaručeně lépe.

• Jedna písnička denně. Už výběr mě vede k tomu naladit se na sebe a na to, na jakou hudbu mám zrovna chuť. Pak si zavřít oči, abych se mohla soustředit sama na sebe. Napojit se na to, co moje tělo potřebuje v pohybu projevit. Užít si tu skutečnost, že se hýbe. Může se hýbat. Je to všechno o drobnostech. Být tady a teď s tím vším, co zrovna jsem. Stačí 5 min.

• Zimní čas je ideální pro tvoření rukama. V zimě vždycky tvořím víc než v jiném ročním období. Je to pro mě další možnost, jak vypnout mysl a intuitivně následovat impulzy, které přicházejí. Málokdy vím, jak bude výsledek vypadat a je jedno, zda vykresluju mandalu, tvořím lapač snů, nebo cokoliv jiného.

 Jak to má Anežka?

Přestože jsem extrovertka, potřebuji balancovat množství přítomných lidí v mém okolí. Občas si dopřeji několik dní o samotě, bez lidí. A to především, když mě čeká v následujících dnech hodně času, který mám věnovat druhým.

Úplným refreshem je pro mě „velký úklid“ – utřít prach, udělat systém v knihovně a hlavně nepotřebné vyházet (zápisky, oblečení, nahromaděné věci). Pořád nevím, kde se mi to za ten čas podaří nasbírat 🙂

Když je toho na mě hodně, rezervuji si 45min v solné jeskyni, kde se mi daří vypnout, dýchám a mám jasně určený čas pro sebe. A k Vánocům jsem si dopřála masážítko na obličej Gua Sha, se kterým trávím 10 min večer. Je to úžasné „vypínátko na stres„, po kterém jsem blažená.

P.S.: Sex je také skvělým on/off systémem pro moje tělo 😉

Kde hledá své zdroje Áža?

Nejraději bych celé dny zůstala zalezlá v posteli. Ale pozoruji na sobě, že když se objeví slunce, tak se mi hned zvedne nálada. A tak využívám všechny chvíle, kdy slunce svítí, zastavím se třeba uprostřed ulice a užívám si paprsky a teplo.

No, ale co když je zamračeno, co mě v tu chvíli dobíjí? Hlídám si, že opravdu spím 8 hodin denně. Po ránu se rozpohybuju jógou a na chvilku si zamedituji.

A pokud je venku pošmourno, zalezu s knížkou nebo hezkým filmem pod peřinu a k tomu popíjím nějaký ten teplý čaj nebo kakao.

K uvědomění si, že dny nejsou jen pošmourné, ale je v nich i něco pozitivního mi přispívá psaní si deníku vděčnosti. Tam si každý den píšu, za co jsem v ten den vděčná, co mě potěšilo nebo mi udělalo radost. 

Co potřebuje Helča?

Jsem vcelku dobře socializovaná introvertka, takže zvládám společenství více osob, ale tento čas potřebuji vyvažovat časem o samotě. Je to můj způsob regenerace a to celoročně.

V zimě sauna, aspoň jednou týdně. Relax u ohně, na nožky teplé a měkoučké ponožky, do hrnku dobrý horký čaj, vedle sebe partnera a z druhé strany svého nejchlupatějšího psa.

A Lucka?

Poslední dobou si užívám chvíle, kdy si jen tak otevřu knížku a začtu se. Nejsem velký čtenář, proto jsou pro mě tyhle chvilky celkem vzácné. Jen tak se ponořím do slov a nechávám plynout čas. Jde to samo, slova a řádky ubíhají a pro mě je to krásný relax.

Taky mi dost pomáhá má brigáda, která je i mým koníčkem. Motám luční kvítí lidem pro radost. Moje ruce tvoří a hlavu mám mnohdy v oblacích. Jen tak si poletuju. Je to krásný pocit.

No velká slast a odpočinek je pro mě masáž obličeje. Mám jednu super přírodní zelenou masku, kterou si nejprve obličej „vypílinguju“. Spojím to s masáží a pak nechám masku působit a odpočívám. Nádherně voní a kolikrát i zapomenu, že ji mám stále na obličeji.

Možná to máš podobně jako my.
Možná taky ne a dobíjíš se úúúplně jinak.
A to je v pořádku. Každá jsme jiná, každá jsme svá.

Tady je přehledně shrnuto, co stojí za to vyzkoušet a vybrat si, co z toho Ti zrovna sedne nejvíc:

• příroda a pobyt v ní
• tanec
• deka a knížka nebo film nejlépe s čajem nebo kávou
• tvoření
• pár dní o samotě
• velký úklid
• solná jeskyně
• jóga
• masážítko Gua Sha
• sex
• vystavování se slunečním paprskům
• spánek – alespoň 8 hodin denně
• meditace
• psaní deníku vděčnosti
• sauna – hlavně v zimě
• relax u ohně
• teplé a měkoučké ponožky
• dobrý horký čaj s partnerem a chlupáčem po boku
• vázání květin
• maska a masáž obličeje
• cvičení tai-chi
• obhlídka zahrady a práce v ní
• horká sprcha a po ní masáž vonnými oleji